Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"unrecognized state"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komparace vývoje demokracie v de facto státech
 Kozák, Vlastimil ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Práce se zaměřuje na téma vývoje demokracie v de facto státech. De facto stát je popisován jako entita, která sama sebe vymezuje jako samostatný stát. Mezinárodní společenství jej však neuznává. Demokratizace de facto států bývá problematická. Většina de facto států disponuje patronským státem, který poskytuje ochranu a ekonomickou podporu. Zároveň bývá vnímán jako faktor, který brání procesu demokratizace u svých klientů. Pouze omezené množství prací se vývojem demokracie de facto států a vlivu patronských států na tento vývoj zabývá. Práce si klade za cíl vysledovat, zda se proces demokratizace v souboru de facto států daří či nikoliv. Nalézt pozitivní a negativní indikátory demokracie a odhalit faktory, které za nimi stojí. Zjistit, zda vývoj demokracie v patronských státech ovlivňuje vývoj demokracie v de facto státech. Pro výzkum jsou využita data organizace Freedom House, která jsou podrobena obsahové analýze a diskutována s dostupnou literaturou. Celý soubor de facto států vykazuje stabilitu v dosažené úrovni demokracie. Vývoj v obou směrech probíhá jen velmi pomalu. Demokratizace de facto států je omezena špatným fungováním vlády. Ta bývá korumpována a napojena na patronský stát. Občané mají jen omezenou právní oporu. Dochází k etnické exkluzivitě a útlaku opozice. V některých de facto...
Úplný záznam
Somaliland - neuznaný stát jako aktér mezinárodních vztahů
 Vašák, Vojtěch ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit, zdali lze neuznaný stát Somaliland považovat za aktéra mezinárodních vztahů. V první kapitole jsou nadefinována hlavní kritéria, podle kterých lze hodnotit mezinárodněprávní subjektivitu, státnost a především aktérství v mezinárodních vztazích. Druhá kapitola odpovídá pomocí klíčových historických událostí na otázku, zdali lze Somaliland vůbec považovat za stát, a tedy i za subjekt mezinárodního práva. Ve třetí kapitole jsou pak analyzovány klíčové požadavky aktérství a přístup ostatních aktérů. Shrnutím těchto poznatků je na závěr odpovězeno na hlavní výzkumnou otázku.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English